Asistenční systémy pro řidiče

Lidský faktor v dopravě

Lidský faktor v dopravě je rozhodujícím prvkem v oblasti dopravní nehodovosti. Odhaduje se, že selhání člověka stojí v pozadí 90 až 95 % nehod. Cílem zkoumání lidského faktoru je zjistit, jak lze upravit funkce ve vozidle tak, aby se zlepšil výkon řidiče a snížil se výskyt a dopad jeho případných chyb. Jednou z cest k prevenci dopravní nehodovosti je vývoj inteligentních systémů ve vozidle. Přesto je možné, že ani nově vyvíjené inteligentní systémy dopravní bezpečnost nezvýší. Proč? Odpověď nabízí třeba Teorie kompenzace rizika a Teorie homeostázy rizika.

Teorie kompenzace rizika

Model vychází z toho, že řidiči při jízdě počítají s určitou mírou rizika. Pokud je zavedeno nějaké bezpečnostní opatření, může se stát, že se řidiči přizpůsobí a začnou se podvědomě chovat více rizikově. Typickým příkladem je situace po implementaci systému ABS. Bylo zjištěno, že jakmile si řidiči na tento systém zvykli, řídili mnohem rizikověji.

Teorie homeostázy rizika

Tato teorie byla vytvořená Geraldem Wildem. Wild se domnívá, že každý člověk má vrozenou stabilní hladinu přijatelného rizika. Pokud se míra přijatelného rizika v některé oblasti života jedince změní, má tendenci chovat se tak, aby opět nastolil rovnováhu. I v dopravním prostředí je řidič připraven akceptovat určitou míru rizika. Pokud je aktuální riziko větší, řidič se jej snaží zmírnit, typicky snížením rychlosti jízdy a větší soustředěností. Jestliže však řidič vnímá aktuální riziko jako příliš malé, chová se podvědomě tak, aby riziko zvýšil (polevuje s pozorností, podceňuje případná rizika, více riskuje).

Pozornost a inteligentní systémy

Informace poskytované inteligentními systémy mohou výrazně ovlivnit naši pozornost. Pozornost definujeme jako schopnost zaměřit a soustředit psychiku na konkrétní předmět, děj nebo situaci. Pozornost nám umožňuje získávat informace z vnějšího prostředí. Bylo zjištěno, že zdravý člověk je schopen současně zachytit okolo šesti podnětů. Při řízení se však počet zachycených podnětů snižuje na dva až tři. Navíc je míra pozornosti značně nestabilní a během dne kolísá. Ovlivňují ji nejen vrozené biorytmy, ale i aktuální emoce, představy, únava, napětí, stres, míra zkušenosti řidiče, klimatické podmínky, zdravotní stav apod. Příliš mnoho informací z inteligentních systémů rozptyluje řidičovu pozornost a odvádí ji od řízení.

Dopady systémů ADAS na chování řidiče

Při řízení je důležitá souhra mezi řidičem a jeho vozidlem, důležitou roli hraje také stav komunikace a dopravního prostředí. Změní-li se jeden z těchto prvků, dopad se projeví ve všech ostatních oblastech. Zavedení inteligentních systémů do vozidel bude má dopad jak na změnu řidičského chování, tak na mnohé faktory dopravní bezpečnosti.